|
|
Objekt metropolitního významu na ulici Benešova v Brně
Uřídilová, Valentýna ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Koncepce respektuje pokračování pásu parků tzv. Okružní třídy, kde po zbourání hradeb vzniká rozsáhlá parková zeleň. Řešený polyfunkční dům se nachází na konci bulváru Benešova a doplňuje uliční zástavbu jako městotvorný blok. Dům je řešen jako kompaktní hmota, jejíž tvar, velikost a zaoblení reaguje na již stávající budovy. Cílem návrhu bylo propojení ulice Koliště, ulice Benešova a parku. Dům přináší mimo jiné obchodní parter, kterým je možno sestoupit z Benešovy v rámci domu na Koliště. Tento parter a také velkorysé venkovní schodiště pomáhá odstranit bariéru zdi a pomáhá celé území propojit. Svým charakterem a měřítkem je tento dům novodobým přepisem historických paláců.
|
|
|
Genius loci a nová městská struktura
Sotolářová, Alžběta ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh nové městské struktury v souladu se současnými standardy pro život. V blízkosti historického centra Třebíče vzniknou nové městské bloky, autobusové nádraží bude upraveno pro současné potřeby. Veřejné prostory budou upraveny tak, aby město sloužilo především pro lidi, ne primárně pro dopravní prostředky. Urbanistický návrh vychází z historického kontextu dané lokality. Na jeho základě je navržena nová městská struktura, jejíž tvar a charakter navazuje na původní historickou strukturu zástavby Stařečky. Nové městské bloky využívají systému platforem, díky kterým je vyrovnán rozdíl v terénu a nabízí možnost parkování a komerčních prostor jako součást bloku. Vznikne tak také uzavřený soukromý vnitroblok pro obyvatele daného bloku. Prostor autobusového nádraží je přesunut do přízemí nově vzniklého městského bloku a je upravena kapacita nástupišť. Uliční prostory jsou doplněny zelení a přizpůsobeny více lidem. Komenského náměstí dostává znova charakter náměstí místo parkovací plochy, je přesunuto a upraveno na příjemné prostředí pro lidi. V místě náměstí je také obnoven Stařečský potok, který dříve územím protékal a v současné době je zatruběn. Náměstí by nemělo konkurovat stávajícímu reprezentativnímu Karlovu náměstí v centru města, ale spíše sloužit jako místní veřejný prostor pro setkávání nových i stávajících rezidentů této lokality. Na území Polanky je navržena nová obytná struktura respektující charakter okolní zástavby. Nábřeží řeky Jihlavy je více zapojeno do života města, v zámeckém parku a v parku v Polance byly doplněny pobytové schody a výhledové terasy, je tak možný přístup k vodě.
|
|
|
Zmapování zeleně vybrané městské části a návrh na její revitalizaci
BOHUŇKOVÁ, Karolína
Diplomová práce se zabývá zmapováním zeleně městské části Na Podhoří ve městě Mělník a návrhem na její revitalizaci. Hodnocené území se nachází ve Středočeském kraji v okrese Mělník ve stejnojmenném městě Mělník. V první části práce jsou podány informace o zeleni ve městech, plochách městské zeleně, formách městské zeleně, o vlivech zeleně na prostředí měst a funkcích zelně ve městě formou literární rešerše. Výzkumná část se zaměřuje na analýzu a zhodnocení plochy zeleně Na Podhoří, na základě zmapování plochy zeleně a dendrologického průzkumu. Následně se práce zabývá samotným návrhem na revitalizaci zeleně zvolené městské části. Návrh revitalizace je doplněn o plán výsadeb a plán následné péče o vysazenou zeleň.
|
|
|
Genius loci a nová městská struktura
Sotolářová, Alžběta ; Erben, Adam (oponent) ; Pavlovský, Tomáš (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh nové městské struktury v souladu se současnými standardy pro život. V blízkosti historického centra Třebíče vzniknou nové městské bloky, autobusové nádraží bude upraveno pro současné potřeby. Veřejné prostory budou upraveny tak, aby město sloužilo především pro lidi, ne primárně pro dopravní prostředky. Urbanistický návrh vychází z historického kontextu dané lokality. Na jeho základě je navržena nová městská struktura, jejíž tvar a charakter navazuje na původní historickou strukturu zástavby Stařečky. Nové městské bloky využívají systému platforem, díky kterým je vyrovnán rozdíl v terénu a nabízí možnost parkování a komerčních prostor jako součást bloku. Vznikne tak také uzavřený soukromý vnitroblok pro obyvatele daného bloku. Prostor autobusového nádraží je přesunut do přízemí nově vzniklého městského bloku a je upravena kapacita nástupišť. Uliční prostory jsou doplněny zelení a přizpůsobeny více lidem. Komenského náměstí dostává znova charakter náměstí místo parkovací plochy, je přesunuto a upraveno na příjemné prostředí pro lidi. V místě náměstí je také obnoven Stařečský potok, který dříve územím protékal a v současné době je zatruběn. Náměstí by nemělo konkurovat stávajícímu reprezentativnímu Karlovu náměstí v centru města, ale spíše sloužit jako místní veřejný prostor pro setkávání nových i stávajících rezidentů této lokality. Na území Polanky je navržena nová obytná struktura respektující charakter okolní zástavby. Nábřeží řeky Jihlavy je více zapojeno do života města, v zámeckém parku a v parku v Polance byly doplněny pobytové schody a výhledové terasy, je tak možný přístup k vodě.
|
|
|
Studie stavu a využití vybraných zelených ploch na území města Brna
Nováčková, Tereza
V této bakalářské práci je popsána problematika týkající se veřejné zeleně, její vliv na člověka a význam v městském prostředí. Jsou zde popsány základní funkce zeleně ve městě, včetně málo diskutovaných negativních vlivů, které působí na zdraví člověka a funkce bioty. Dále jsou v této práci diskutovány klimatické změny a jejich vliv na společnost a lidské zdraví, jakožto velmi diskutovaná problematika posledních několik let. Okrajově je popsána udržitelnost měst a uvedeny příklady zelených měst v České republice, Evropě i ve světě. Praktickou aplikací je analýza stavu pěti vybraných zelených ploch v Brně, situovaných převážně na okraji města. Výsledkem je tedy stav zájmových ploch zpracovaný do hodnotící tabulky, která byla vytvořena na základě terénního průzkumu a následně vydána doporučení pro jednotlivá zkoumaná místa. Hodnotícími kritérii jsou takové aspekty, které vnímá každý člověk za důležité při pobytu na daných místech (např. dostatek zeleně, bezpečnost, vybavení aj.). Doporučení jsou následně zpracována i za pomocí vlastní vizualizace.
|
|
|
Zahrady na konstrukcích a jejich potenciál v městské krajině
Poláčková, Anna
Bakalářská práce pojednává o zahradách na konstrukcích a jejich potenciálu v městské krajině. Téma, zabývající se otázkami navrhování veřejných městských prostorů, se v blízké budoucnosti stane velmi aktuálním a diskutovaným, a to zejména pro svůj vysoký potenciál využití v prostředí města. Práce se zaměřuje na netradiční formy ozeleněných ploch, kterým dominují střešní a vertikální zahrady.
|
|
|
Přírodní prvky a struktury v obrazu českých měst
Hejtmánková, Barbora ; Kupka, Jiří (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Disertační práce se zabývá uplatněním přírodních prvků, struktur a souborů v obrazu města. Téma je na pomezí urbanismu, urbanistické kompozice, krajinářství, estetiky a ochrany krajiny. Poslední dobou je toto téma často zmiňováno v souvislosti s identifikací a hodnocením krajinného rázu. Charakter krajiny výrazně ovlivňuje urbanistickou strukturu města -- jeho založení, funkční uspořádání; odráží se i v prostorové skladbě a urbanistické kompozici. Obdobně jako se dá analyzovat půdorys města, jeho vývoj, dochovanost, proměnlivost apod., lze z různých pohledů rozebrat i vizuální stránku města. Obraz krajiny řeší řada metodik (Bukáček a Matějka, 1999; Hexner, 2007; Löw a Míchal, 2003; Salašová, 1999; Vorel a Kupka, 2011) a disertačních prací (Mroščáková, 2008; Skřivanová, 2014), ovšem obvykle se zaměřují čistě na krajinu nebo na uplatnění siluety města v okolní krajině. Tato práce je zaměřena na uplatnění přírodních prvků ve městě. Nevěnuje se tedy městu v krajině, ale krajině ve městě. Analyzuje obraz města z pohledu poměru zastoupení přírodní a urbánní složky a navazuje na metodiku Michala Hexnera (2007) -- hodnotí obraz města s ohledem na vztah urbánní struktury a přírodních prvků z hlediska jejich vizuálního projevu a vizuální atraktivity. Závěry pak definují souvislost mezi uplatněním přírodních prvků v obrazu města a jeho pozitivním přijímáním, vnímáním a hodnocením. Hlavní náplní této práce je posouzení estetického a kompozičního vztahu přírodních prvků uvnitř sídla.
|
|
|
Objekt metropolitního významu na ulici Benešova v Brně
Uřídilová, Valentýna ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Koncepce respektuje pokračování pásu parků tzv. Okružní třídy, kde po zbourání hradeb vzniká rozsáhlá parková zeleň. Řešený polyfunkční dům se nachází na konci bulváru Benešova a doplňuje uliční zástavbu jako městotvorný blok. Dům je řešen jako kompaktní hmota, jejíž tvar, velikost a zaoblení reaguje na již stávající budovy. Cílem návrhu bylo propojení ulice Koliště, ulice Benešova a parku. Dům přináší mimo jiné obchodní parter, kterým je možno sestoupit z Benešovy v rámci domu na Koliště. Tento parter a také velkorysé venkovní schodiště pomáhá odstranit bariéru zdi a pomáhá celé území propojit. Svým charakterem a měřítkem je tento dům novodobým přepisem historických paláců.
|
host ::
RSS.